Ledové jevy

Ledové povodně vznikají ucpáním koryta ledem, ke kterému dochází za různých okolností. Nejčastěji to bývá v době mrazů za chodu ledové kaše a růstu dnového ledu a v době oblevy ucpávají koryto ledové kry, které se za zvýšeného průtoku uvolňují z koryta a hromadí v místech, kde korytem nemohou projít.  Na menších tocích se setkáváme i s rozsáhlým zarůstáním koryta ledem a při náhlé oblevě doprovázené rychlým zvýšením průtoku dochází k vylití vody z koryta. Povodeň často sice začne jako ledová ale nárůst průtoku ze srážko-odtokového procesu pokračuje dále a povodeň přeroste v povodeň průtokovou. Ledové zácpy vzniklé na počátku povodně jsou vnímány jako dočasné ucpání koryta, ke kterému při průtokové povodni běžně dochází. V době oblevy ucpávají koryto ledové kry, které se za zvýšeného průtoku uvolňují z koryta a hromadí v místech, kde korytem nemohou projít. Za oblevy dochází k vylití vody z koryta také tam, kde je koryto zarostlé pevným ledem a jeho kapacita je tak nedostatečná na odvedení zvýšeného průtoku. Ledové povodně jsou vázány na úsek toku, v kterém jsou podmínky pro ucpání koryta ledem. V době mrazů způsobuje ledovou povodeň ledový nápěch a zarůstání koryta dnovým ledem. Ledový nápěch je definován jako nahromadění ledové kaše a tříště v korytě vodního toku, které významně zmenšuje průtočný profil a způsobuje vzdutí vody. Tvoří se za mrazu na tocích, v kterých se vyskytuje chod ledu, a to buď ledové kaše, nebo ledové mázdry, z které rozrušením vzniká tříšť. Nápěch se tvoří v místech, kde je zabráněno průchodu ledové kaše nebo tříště tokem, čili především tam, kde je na hladině překážka. Nejčastější překážkou je zamrzlá hladina.

Pro vznik nápěchu jsou nutné dvě podmínky: intenzivní chod ledové kaše nebo překážka, která brání průchodu ledu tokem. 

Zarůstání koryta dnovým ledem se vyskytuje v tocích s kamenitým dnem, kde je splněna rychlostní podmínka růstu dnového ledu. Dnový led se často zachytává na vyvýšených prazích ve dně a tvoří v korytě ledové prahy. Ty zadržují a vzdouvají vodu a působí v korytě jako postupně se zvyšující pevné jezy. U širších koryt s velkým sklonem se dnový led ukládá na dno víceméně rovnoměrné a pokrývá téměř celé dno. Charakteristické pro tento případ je skutečnost, že koryto nezamrzá, hladina je stále volná a otevřená pro tvorbu ledu a za déletrvajících tuhých mrazů vznikne na dně tlustá vrstva ledu. 

V Bystřici dochází k výskytu ledových jevů  na Hlochové pod mostem č. 11- 178

 

Lokalita                                              Vodní tok poloha na toku                                                 km Popis ledových obtíží                                                                                              
Most č. 11-178- vznik ledových jevů Hluchová 0,141 Možné ledové nánosy v místě zúžení koryta pod mostem

 

Přehled výskytu ledových jevů dle POVIS