Hydrologické údaje

Bystřice je rozložena v kvadrantech dvou na sebe kolmých údolí tvořených páteřním tokem - řekou Olší a jejím pravým přítokem říčkou Hluchovou. Mezi nejvýznamější přítoky patří potoky Kopytná, Suchý potok, Kompařov, Hluboký potok, Hluchý potok, povodňově významný potůček Žabinec (Žabník) a hustá síť jejich bezejmenných přítoků. Na říčce Hluchová bylo postaveno šest jezů. Řeka Olše pramení v Polsku, ve Slezských Beskydech a po průtoku Jablunkovem, Bystřicí a Třincem se vlévá do Odry. Celková délka toku Olše je 99 km. Střední část toku Olše je zasazena v prostoru mezi obcemi Bystřice a Vendryní, tedy v místech, kde řeka opouští horskou soustavu Moravskoslezských Beskyd. Odtud vyplývá že charakter povodní v Bystřici má spíše charakter záplav z přívalových srážek nebo povodní z tajícího sněhu - tedy povodňových epizod častých, rychlých a relativně krátkých, o to však víc nebezpečných.

V podhorské oblasti jsou odtokové poměry odlišné od nížin, vzhledem k prudším a intenzivnějším srážkám, většímu povrchovému sklonu a přítomnosti kvartérních překryvů, plnících funkci nádržních kolektorů.

Na území Bystřice se nacházejí dva rybářské revíry:

• Olše 6   – MO Bystřice – v místě od Bystřice po ústí Harcova, evidován jako pstruhový revír, výměra – 6,5 ha, délka – 10 km.

• Olše 6A – MO Bystřice – nádrž na k.ú. Bystřice – evidován jako mimopstruhový revír. Výměra 1,0 ha.

Letní hydrologický režim

Nebezpečí hrozí jak z letních přívalových nebo déletrvajících stacionárních srážek tak z jarního tání.

Zimní hydrologický režim

Ledové jevy, které by ohrožovaly obec Bystřice se ve významnější míře nevyskytují. Pokud by došlo k zalednění na Olše, je tento jev výrazně omezen bystřinným charakterem toků, kdy k nápěchům nemůže na řídce rozmístěných mostcích a lávkách docházet. Na druhé straně ovšem hrozí významné zvýšení hladin při jarním tání sněhové pokrývky doprovázeném dešťovými srážkami.

Mapa vodních toků na katastru obce