B. Věcná část

---

Charakteristika zájmového území

---

Obec Bystřice

Geograficky náleží obec Bystřice do okresu Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, který je zároveň i územní jednotkou Moravskoslezsko. Nachází se v pohraniční oblasti nejvýchodnější části České republiky sousedící s Polskem. Rozloha obce činí 16,2 km2, což představuje 1,2 % plochy okresu Frýdek-Místek, 0,3 % Moravskoslezského kraje a 0,02 % plochy České republiky. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 350 – 780 m. n m v bráně mezi Moravskoslezskými Beskydami a Slezskými Beskydami. Vývoj obce byl ovlivňován především zemědělskou výrobou a pastevectvím, později blízkými Třineckými železárnami. Bystřice je typickou podhorskou obcí s částí zástavby rozptýlené po úbočích úzkých údolí.

Západní část katastru lemuje řeka Olše oddělující levobřežní část zvanou Na Pasekách a východní pravobřežní část, zasahující až do horského masivu Poledňa. Nejvyšším bodem je v jihovýchodním cípu katastru obce vrch Loučka (835 m n. m.). Ovšem prudší svahy na hranici katastru se napájí z vrcholů za ním: Velká Čantoryje (995 m n.m.) z východu spádem Hluchové přes Nýdek, Hrádek (676 m n.m.) napájející hraniční katastrální potok Kompařov, Křivá (380 m n.m.) a Borek (440 m n.m.) napájející Kopytnou, a Malý Kozinec (654 m n.m.) napájející Liderov.

Bystřice leží na hlavních dopravních tepnách (železnice Bohumín - Žilina a mezinárodní komunikace E/75) ve vzdálenosti 5 km od průmyslového Třince, na soutoku řek Olše, Hluchové a Kopytné.  Ze všech stran ji obklopují táhlé, zaoblené nebo ostré beskydské vrchy Čantoryje (995), Javorový (1032, 632), Ostrý (1044), Velký Sošov (886), Prašivá hora (548) a Kozubová (981).

Klimatické podmínky

Geografická poloha a geomorfologická stavba sledovaného území určuje základní rysy klimatu. Bystřice leží v oblasti přechodu mezi oceánským a vnitrozemským podnebím a má vyrovnané vlivy pevninského a oceánského podnebí. Klimatické podmínky jsou ovlivňovány rozsáhlým horským masivem Beskyd a jeho směrem napříč větrům, které přinášejí srážky. Bystřice, jako součást území okresu Frýdek-Místek, leží na návětrné straně Beskyd, která patří k nejdeštivějším oblastem České republiky.

Povrchové a podzemní vody

Kvalita vody na Olši odpovídá příslušným vypouštěním, tok je postupně odshora jimi zatěžován, čímž se jeho jakost vody po toku pozvolna zhoršuje.

V obci je z veřejného vodovodu zásobena zhruba polovina obyvatel, druhá polovina je zásobována z vlastních studní. Vodovod je ve správě SmVaK Ostrava - regionální správy Frýdek-Místek. Vlastní zdroj pitné vody Suchý na jihovýchod od obce má průměrnou kapacitu 0,8 l/s, zaručenou 0,5 l/s. Voda ze dvou zářezů je svedena do sběrné jímky a dále do zemního vodojemu o obsahu 100 m3. Tento zdroj je v současnosti mimo provoz. Hlavním zdrojem pitné vody pro obec je zalesněné jímací území Košařiska, nacházející se u stejnojmenné obce na jihozápadě od Bystřice, o průměrné vydatnosti 21,0 l/s, zaručená vydatnost je 16,0 l/s. Na území se nachází 26 pramenních a přerušovacích jímek ve třech údolích (Grudková, Psí dolina, Suchý potok) a dvě jímání na toku Kopytná. Veškerá voda je svedena na úpravnu vody s jednostupňovou technologií, tvořenou čtyřmi tlakovými filtry. Zdravotní zabezpečení je plynným chlorem.

Do provozu byla ÚV uvedena v roce 1938, rekonstrukce na odběr povrchové vody byla realizována v roce 1961. V době dešťů a jarního tání dochází k zákalům. Obě jímací území mají vyhlášena pásma hygienické ochrany 1. a 2. stupně, u povrchového zdroje jímacího území Košařiska je vyhlášeno PHO jen 1. stupně. S využitím pramenišť se uvažuje i v budoucnosti. V roce 1996 dosáhlo celkové množství vody určené k realizaci 185 195 m3, což je průměrně zhruba 5,87 l/s. Akumulace pitné vody pro obec je zajišťována ve vodojemu o obsahu 100 m3 (391,50/389,00 m n.m.), kam je přiváděna voda z jímacího území Suchý.

Z ÚV Košařiska je voda přiváděna do vodojemu o obsahu 2x500 m3 (390,85/385,35 m n.m.). Kapacita vodojemů tak zaručuje akumulaci 159 % současné denní potřeby vody. Vodovodní síť je provedena z ocelového, litinového, eternitového, PVC a PE potrubí. Tlakové poměry jsou dobré, rozvodná síť místní část Paseky je pod tlakem úpravny vody Košařiska (505,75/505,15 m n.m.), který je na kraji obce redukován redukčním ventilem. Podíl nefakturované vody je vysoký, dosahuje průměrně 25 % z vody určené k realizaci.

Vodovod je zdrojově napojen na jímací území Košařiska. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatelstvo Bystřice z cisteren. Při spotřebě 10 litrů vody na obyvatele a den bude třeba do obce dodat 55,0 m3 /den pitné vody.

V lokalitě Paseky se nachází vodovod s jímáním Kompařov a vodovod v Pasekách s jímáním Loučka.  Vodovod „Kompařov“ má vlastní prameniště, sestávající z pramenní a sběrné jímky a jímacího zářezu. Součástí vodovodu je vodojem 50 m3 a zásobovací potrubí PVC a PE DN 1“ až DN 80 v celkové délce 2 800 m. Množství dodávané vody je 17 m3/den, zásobováno je 140 osob. Vlastníkem a provozovatelem je obec Bystřice.

Vodovod s jímáním „Loučka“ má vlastní prameniště sestávající z pramenní a sběrné jímky a jímacího zářezu. Součástí vodovodu je vodojem 10 m3. Zásobovací potrubí je částečně ocelové DN 50 až DN 80 v délce 1 959 m, částečně z LPE DN 20 až DN 40 v délce 769 m. Celková délka vodovodu 2 728 m. Z vodovodu je zásobováno 80 osob. První část vodovodu byla vybudována svépomocí občanů v roce 1936, další část v roce 1974. Z důvodu omezené životnosti potrubí a problému s nedostatkem vody je v plánu vybudovat zde nový vodovod s vyžitím stávajícího prameniště.

Nedávno byly realizovány vodovody ve východní části obce (lokalita Lisztwan) včetně ATS v délce 4 160 m pro 330 osob, vodovod Škubňa 18 v délce 3 111 m pro 150 osob, vodovod Na Farském v délce 1 118 m pro 115 osob a dva dílčí doplňující řady v délce 45,8 m a 60,65 m (pro 4 RD na Farském a prodl. K cihelně).

= = =

V obci Bystřice je vybudovaná soustavná síť kombinované kanalizace. Původní kanalizační stoky jednotné kanalizace DN 500 - DN 800 mm vybudované do roku 1990 jsou z betonového potrubí, nová splašková kanalizace DN 300 - DN 400 budována od roku 1990 je z potrubí PVC a PP. Celková délka stávající stokové sítě je cca 7 500 m. Na jednotnou stokovou síť Bystřice je napojena kanalizace obce Nýdek a Hrádek. Stávající kanalizace je napojena na mechanicko-biologické ČOV, která je v provozu od roku 1980. V roce 1993 byla provedena výměna aeračního systému. Stávající objekty a technologické zařízení ČOV je v dezolátním stavu a vyžaduje komplexní rekonstrukci. Provoz a údržbu ČOV zajišťuje SmVaK Ostrava a.s. Likvidace splaškových odpadních vod z okrajových částí obce probíhá lokálně přímo u zdroje. Splaškové odpadní vody se převážně akumulují v septicích a žumpách.

Ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do říčky Hluchová, která je pravostranným přítokem řeky Olše.

V roce 2011 byla úspěšně dokončena realizace projektu „Revitalizace povodí řeky Olše“, jehož součástí byly v obci Bystřice stoky Kowolowské, Do Suchého, Pod Prašivou, K Vodojemu a zejména Paseky o celkové délce 12 km. V rámci projektu byl vyvložkován i 1 km nejstarší části stávající kanalizace a realizována nová čistírna odpadních vod, která nahradila původní již nevyhovující čistírnu. Nová čistírna umožňuje svou moderní technologií řešit i likvidaci splašků ze žump rodinných domů, které nelze z technických důvodů napojit na kanalizaci. Dokončuje se i napojení lokality Vendryně – Zaolší. Největším úkolem nejbližšího období bude zajistit napojení všech dostupných rodinných domů v nových lokalitách na dokončenou kanalizaci a tím splnit technické předpoklady realizace projektu.

Sesuvy půdy

Na území obce se nacházejí plošná potencionální sesuvná území a poddolovaná území, která jsou vyznačena podle aktuálních podkladů České geologické služby – GEOFOND, která zasahují i do části zastavěného území:

Plošná poddolovaná území na území obce:
Ev.       Název             Surovina           Rozsah           Projevy     Rok poslední
číslo     lokality                                     revize
4602    Bystřice n/O    železné rudy    ojedinělé dílo    haldy        1988

Svahové nestability (plošná sesuvná území) na území obce:
Ev.         Lokalita        Klasifikace     Aktivita          Stav               Sanace     Rok poslední
číslo                                                 revize
3943     Bystřice n/O     sesuv         potenciální     zamokřený     nesanováno     1979
3944     Bystřice n/O     blok.posuv potenciální     suchý              nesanováno     1979
3949     Bystřice n/O     sesuv         potenciální     suchý             nesanováno     1997
4000     Bystřice n/O     sesuv         potenciální     suchý             nesanováno     2009
4002     Bystřice n/O     sesuv         potenciální     suchý             nesanováno     2009
4003     Bystřice n/O     sesuv         potenciální     suchý             nesanováno     2009
7698     Bystřice n/O     sesuv         aktivní         zamokřený        nesanováno     2006
8325     Bystřice n/O     sesuv         aktivní         suchý                odvodnění        2009
Nová stavba se do sesuvných území ani poddolovaných území nenavrhuje. Při dostavbách území, při změnách staveb i stavebních úpravách bude nutno před jejich zahájením provést geologický průzkum stability území za účelem stanovení podmínek pro ochranu a zajištění staveb před negativními důsledky případného sesuvu jak nové stavby tak stávající.